Květen – měsíc lásky

Květen je měsíc ve kterém se příroda naplno probouzí, vše kvete, roste a rodí se. To činí příroda. Díky lidem (prý Homo sapiens) je květen měsícem pietních aktů, připomínajících hrůzy války i naprosto zbytečné oběti na jejím samotném konci. Velikáni vítězných mocností slibovali, že už nikdy žádnou podobnou hrůzu nedopustí, a mezi tím si jako prasata u koryta rozdělovali svět, tedy pardon – vymezovali oblasti zájmů svého vlivu.

Sliby jsou chyby a tak od konce roku 1945 až po dnešní dobu podnikáme více či méně spravedlivé války a humanitárně či zcela sprostě bombardujeme civilní obyvatelstvo kde jen se dá. Válka je prý nutná k rozvoji vědy a techniky, tedy zejména té, co dokáže v minutě zničit svět, bez čehož se pochopitelně neobejdeme – inu Homo sapiens.

Zúčasnil jsem se několika pietních aktů – v Otově, Bělé, Domažlicích a mírové demonstrace v Plzni. Řečníci na pietních aktech nezapomněli připomenout krutou válku na Ukrajině a naší podporu prodlužující tuto bohulibou činnost. V Plzni pak bylo více policistů než demonstrujících, což je na mírové akci zcela pochopitelné, protože dějiny lidstva jsou dějinami válek. Z hrdinů jsou v rámci této ideologie zločinci a ze zločinců se stávají hrdinové. Napadá mě tak jeden výrok z filmu: ,,Padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina“. Pravda, je pár hlupáků typu vojáka Švejka, kteří válkám zase až tolik nefandí, ale ty považujeme za postavičky veseloher, sloužící toliko pro pobavení těch, kteří jsou zcela znaveni při plánování toho, kde že to zase příště rozmlátíme.

Pamatuji doby, kdy Ukrajince považovala rádoby smetánka za teplákové barony. Dnes titíž lidé stejné Ukrajince vynášejí na Olymp a prohlašují za božstva. Nikoho při tom ani nenapadne válku na Ukrajině ukončit, ale naopak je nutné ji udržet co nejdéle, protože přináší obrovské zisky. Nejen my, ale i samotní Ukrajinci jsou tak spokojení a aktivně podporují výrobu a dodávky zbraní, které přece slouží vždy jen k zabíjení – inu Homo sapiens. Zase mi napadá výrok ze seriálu: ,,Kdyby blbost nadnášela, vznášeli bychom se tu jako holubičky“. Dost bylo ptákovin.

KSČM – jediná levicová skoro síla, měla v květnu sjezd. Dokonce už prý XI. Změny skoro žádné, jen zarážející jednota, že vše je skvělé a brzy zvítězíme. No asi jsem to už někde a někdy slyšel, jen trochu pozměněné a v jiném kontextu. Pravda, Ludvík nahradil Lea a 11 cílů se pokusilo zasáhnout střed terče, jinak zvaný volební úspěch. Čas nám řekne, s jakou přesností, a já už se těším na 23. – 24. září letošního roku. Mám připraveny i rachejtle, protože to bude veliké. Možná ,,bouchnu“ i šampaňské.

Na mírové demonstraci v Plzni byl i Gustl Ballin z DKP – Nord Bayern. Přinesl jejich týdeník Unsere Zeitung a také Junge Welt, ne nepodobný Naší pravdě. S našimi nejvyššími představiteli byl seznámen a vyslovil se pro možnou spolupráci jak týdeníků, tak stran. Německý týdeník je možné si přečíst i v češtině na webu. Zajímavé na něm je to, že se sám financuje a nepotřebuje dotace – a to už hodnou řádku let.

Kontakty jsou předány a spolupráce určitě v něco vyústí. Doufejme že ne v …………… , tak jako tomu bývalo. Když nic, pak třeba alespoň v návod, jak se dostat zpět do parlamentu a zastupitelstev. Oni to nakonec i dokázali. V materiálech XI. sjezdu, včetně jeho usnesení, k tomuto tématu moc proveditelných věcí není. Buď to opravdu už nejde, nebo naše vedení nemá správnou představu o tom, jaká je skutečná situace. Opět mě napadá jeden výrok z filmu: ,,Dávám bolševikovi ………………. maximálně …………..“! No snad to až takové nebude a ty roky budou alespoň 3, i když asi ne všude.

Přeji Vám hezký den a veselou mysl při sestavování kandidátek v jednotlivých městech a obcích. Pravda je, že na naše kandidátky už skoro nikdo nechce a tam, kde je nám to i nabídnuto, nejsme schopni nikoho přemluvit, aby na kandidátku šel. KSČM se tak alespoň u nás chová jako prvnička v nesnázích. Věřme, však nás naše víra i někam dovede. Fakt je ten, že podobnou situaci ve své existenci KSČM ještě nezažívala – a to prý bude ještě hůř. Doufám, že zvolené vedení na XI. sjezdu nebude to, které nakonec zamkne a zhasne. Čas ukáže, zda jimi zvolená cesta byla správná ale ta doba možného konce je de facto již za dveřmi.

Ing. Petr Žáček, předseda OV KSČM Domažlice